Blízký východ

Trumpův byznys za miliardy dolarů: další zbraně pro Blízký východ

Administrativa prezidenta Trumpa schválila kontroverzní krok – USA prodají velké množství zbraní Kataru, Saúdské Arábii, Spojeným arabským emirátům, Kuvajtu a Izraeli. Celkem za téměř 9 miliard dolarů. Bez souhlasu Kongresu. Zbraně však mohou skončit i v Africe, Jemenu a dalších zemích. Obchod tak může vést k dalšímu násilí a válkám.

Bude z Íránu nová Sýrie? Kurdové, Balúčové a Ázerové - íránské menšiny mohou oslabit režim.

Ke střetu s íránským islamistickým režimem se připravují Kurdové, Balúčové a atmosféra houstne i na severu, kde žije zhruba 20 milionů Ázerů. Ti zase toužebně pokukují po možnosti připojit se k bohatému Ázerbájdžánu. A tam už platí vysoký stupeň pohotovosti. Nyní vše nasvědčuje tomu, že se menšiny do boje aktivně zapojí, a právě to může být moment, kdy se Írán začne měnit v něco, co už Blízký východ dobře zná – v dlouhodobé bojiště, kde začnou vyhřezávat rozdíly etnické, náboženské a v kombinaci s historickými křivdami. A když k tomu přidáme podporu zvenčí, vznikne velmi nebezpečný koktejl.

USA jednají o vyzbrojování íránských Kurdů. Mají oslabit režim zevnitř.

Spojené státy zvažují vojenskou podporu kurdských ozbrojených skupin působících v západním Íránu. Kurdské organizace patří k nejlépe organizované části íránské opozice a v případě oslabení režimu by mohly sehrát klíčovou roli. K boji proti íránskému šíitskému režimu se nyní připravují i sunnitské islamistické skupiny na jihovýchodě země, v oblasti Balúčistánu a Sistánu. Situace je napjatá i na severu Íránu, kde žije 20 milionů Ázerů a mnozí by se rádi připojili k bohatému Ázerbajdžánu. Analytici však zároveň varují před scénářem podobným syrské občanské válce.

Kdo si tu nakonec mne ruce? Trumpovo dobrodružství na východě bude mít důsledky na Ukrajině. Komentář Lenky Klicperové.

Jak souvisí problematika těchto dvou válek, které se odehrávají ve zcela odlišném prostoru? A jaké bude mít válka na Blízkém Východě důsledky pro válku na Ukrajině? Když se dva perou, třetí se směje. Někdo si tu mele mlýnek a potutelně se usmívá. Hádejte, kdo?

Ve stínu šáha… A co na to Rusko? Komentář Lenky Klicperové k izraelsko-americkým úderům na Írán.

Před pár týdny byly ulice Teheránu plné demonstrantů proti íránskému teokratickému režimu ajatolláhů. Dnes jsou opět plné – ale těch, co truchlí po zabitém duchovním vůdci Chameneímu. Kdyby izraelsko-americký úder přišel o pár týdnů dřív, možná by bylo možné mít částečnou naději, že bude ultrakonzervativní náboženský režim svržen.

Opuštění Kurdové

Dvanáct let byli Kurdové věrnými spojenci Západu v boji proti ISIS. Teď jsou vydáni napospas svým bývalým nepřátelům. Přinášíme první část reportážního cyklu Markéty Kutilové a Jany Andert ze syrského Kurdistánu.

Mír za kontrakty: Proč se Trump náhle přátelí s bývalým teroristou?

Komentář Markéty Kutilové o amerických zájmech v Sýrii.

Proč nepracuji v Gaze a nepíši o ní? Komentář Lenky Klicperové

Se stále pokračujícím konfliktem v pásmu Gazy považuji za důležité říct, proč tam nepracuji ani já, ani žádní zahraniční novináři.

Sýrie po Asadovi: náboženské menšiny se staly lovnou zvěří islamistů

Vloni v prosinci se Syrská arabská republika konečně nadechla bez diktátora Bašára Asada. Čekal někdo úlevu? Mír? Nový začátek? Určitě. Jenže to, co se v Sýrii začalo dít v roce 2025 po převzetí moci skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS), má k míru a pluralismu nesmírně daleko. Sýrie se islamizuje a náboženské menšiny jsou považovány za „nečisté“. V nové Sýrii pro ně není místo. Buď ze své vlasti odejdete nebo budete vraždění. Křesťané, drúzové, alávité a šíité jsou tak znovu v ohrožení. Nejsou ohroženi Asadem, ale těmi, kdo přišli po něm – a kdo buď přihlížejí, nebo tleskají.

Židé v Íránu: Jsme potichu a nenápadní, abychom přežili

Zničení Izraele je už desítky let jedním z cílů íránského islamistického režimu. Přesto v Íránu žije nejsilnější komunita židů na Blízkém Východě, jejíž kořeny sahají 2 700 let zpět do historie. Od babylonského zajetí přes perské krále až po islámskou republiku – íránští Židé přežili všechno. Většina židů už z Íránu odešla, ale několik tisíc jich stále zůstává. Dobrovolně. Režim je nechává být, ale nemají stejná práva jako ostatní.

Divoký Blízký Východ

Možná sledujeme v přímém přenosu nové uspořádání Blízkého východu. Komentář Markéty Kutilové na téma posledních událostí v Íránu.

Greta v ne-bezpečí aneb O plavbě do Gazy, utopených mobilech a okupačních sendvičích.

Prolomit blokádu Gazy po moři? Hrdinství nebo šílenství? Morální apel nebo touha se zviditelnit? Zabít vás mohou Izraelci i Palestinci. Gretu a 11 aktivistů zatkli Izraelci. Ne všichni propalestinští aktivisté však skončili s izraelským sendvičem v ruce jako ona. Mnoho z nich v minulosti zaplatilo za cestu do Gazy životem.

Trumpova krasojízda po Blízkém východě: My vám zbraně a technologie, vy nám ropu, plyn a investice. Kritici bijí na poplach.

Americký prezident Donald Trump se musel v posledních dnech cítit jako bůh. V sunnitských velmocích Kataru, Saudské Arábii a Spojených arabských emirátech ho přivítali s takovou pompou a okázalostí, jako by přijel samotný vládce zeměkoule. Trump podepsal dodávky amerických zbraní a vojenských technologií islámským monarchiím – Kataru a Saúdské Arábii. Ty se zavázaly k obchodům s USA v hodnotě několika trilionů dolarů. Kritici bijí na poplach – část byznysů řídí Trumpova rodina a zbraně se dostanou do rukou zemím, které podporují radikální islamistické a teroristické skupiny.

“Prosím, pomozte nám. Čekáme doma na smrt,” píšou zoufalí alávité ze Sýrie. V krvi leží celé rodiny. Lidé se skrývají i na ruské základně.

Počet obětí je už v řádech tisíců. Terčem jsou většinou muži, ale mezi oběťmi je i mnoho žen a dětí. Před smrtí jsou často veřejně lynčováni. Největší masakry proběhly na západním pobřeží Sýrie, která je tradičně domovem většiny alávitů. Oblast je uzavřena. Nikdo nemůže tam ani ven.

Reportérky u křesťanů v Sýrii: Jak můžeme věřit současnému prezidentovi? Řídil nájezdy na křesťany.

Bojí se všechny menšiny – nejvíc ale alavité, křesťané, drúzové, jezídové. Těžko se jim divit, když v čele země stanul Ahmad Šara, který byl dříve znám pod jménem Džulání, vedl syrskou pobočku Al-Káidy a spolupracoval s Islámským státem. Jak mohou Šarovi věřit křesťané, jejichž příbuzní byli v minulých letech uneseni či zavražděni?

S teroristy se najednou vyjednává

Před prosincovým pádem vlády Asada v Sýrii bylo ve světět normální, že se s teroristy nevyjednává. Dnes si evropští politici podávají dveře u nového vládce Sýrie, dříve teroristy Džuláního. A vůbec jim to nepřijde divné. Komentář Markéty Kutilové a Lenky Klicperové.

Oslavy skončily. Sýrii obchází strach a nejistota.

Sýrie je rozdělená a zhroucená země. Nefunguje elektřina ani základní služby, ve městech se vrší haldy odpadků. Radost z pádu nenáviděného režimu sice zůstala, ale vkrádají se další pocity – strach z toho, jestli zemi neovládne radikální islám. Zejména ti, kdo nejsou stejné víry jako nový vládce Šara, dříve terorista Džulání, se bojí. Tým Reportérek ve složení Markéta Kutilová, Lenka Klicperová a Jana Andert projel velkou část Sýrie. Co jsme viděly na vlastní oči?

Komentář Markéty Kutilové: Pan doktor Taleb z Magdeburku aneb Jak se prolhat k politickému azylu. Právo na azyl nesmí být automatické a vydáváno jako na běžícím pásu.

Případ vraha z vánočních trhů v Magdeburku Taleba al Abdulmohsena ukazuje zcela jasně jednu věc: Lidé žádající o azyl v EU si často vymýšlí nejrůznější příběhy, jen aby dostali azyl a další výhody z toho plynoucí.

Jak jsem potkala Wahídu, která místo polévky vařila hlavy islamistů.

Jmenuje se Wahída. Ale většinou jí říkají Monstrum nebo o trochu lichotivěji Rebelka. Říkali jí tak její vojáci, i bojovníci Islámského státu. Kromě těch, kteří už mlčí navždy, protože jim uřízla hlavy a uvařila je v kotli. Na Wahídu nikdy nezapomenu, stejně jako mnoho jejích spolubojovníků i protivníků.

Místo šátku kalašnikov. Kurdské bojovnice se vzepřely íránskému režimu.

Režim v Íránu tvrdě dopadá na ženy a bere jim svobodu rozhodovat i o svém těle. Íránské Kurdky, které se nechtějí podřídit, uprchly za hranice a vytvořily zde bojové jednotky. Jsou odhodlány za svobodu zemřít.